Co dělat, když je počítačová učebna obsazená, notebooky se právě aktualizují a tablety si půjčila jiná třída? Pro někoho komplikace, pro nás ideální příležitost k návratu k základům robotiky a logického myšlení. Po nějaké době jsme totiž ze skříní vytáhli naše oblíbené Ozoboty.
Ozoboti jsou sice drobní robůtci, ale pro rozvoj algoritmizace jsou naprosto ideální. Jejich kouzlo spočívá v tom, že k jejich „programování“ nepotřebujete obrazovku. Stačí papír a sada barevných fixů. Pomocí tzv. ozokódů (sekvencí barevných čtverečků) žáci udělují robotovi příkazy – od změny rychlosti až po rotace a tancování.
Práce probíhala v týmovém duchu a kreativní atmosféře, děti pracovaly ve dvojicích: Žáci si nejprve vytvořili vlastní dráhy, na kterých testovali, jak Ozoboti na barvy reagují. Následně dostaly dvojice pracovní listy zaměřené na propojení informatiky s dalšími předměty. Zde už nešlo jen o náhodné kreslení dráhy, ale o hledání správných cest a logické řešení úkolů. K programování patří i chyby. Když se kód nepovedl, děti jej jednoduše přelepily bílým lepíkem a zkusily to znovu. Tento proces „pokus–omyl“ je klíčový pro pochopení principů algoritmizace.
Největším důkazem úspěchu bylo, že děti v zápalu práce úplně zapomněly na čas. Celou hodinu spolupracovaly, radily si a hledaly cesty k cíli.
S Ozoboty může být hodina akční, moderní a nesmírně zábavná.
Mgr. Hana Štěpánková